====== GUHA procedura ======

Východiskem je situace, kdy nás zajímá nějaká, potenciálně nekonečná množina objektů (osob, pacientů, výrobků, ...)  a máme k dispozici výsledek pozorování konečné podmnožiny celé množiny. Výsledky pozorování jsou ve formě matice dat: 
{{ ::vychodisko_guha.png?600 |}}
Naším cílem je získat z napozorovaných dat všechny zajímavé vztahy pravdivé pro celou množinu objektů. Využijeme přitom statistické testy hypotéz, které umožňují přijmout na základě platnosti vhodného tvrzení o napozorovaných datech jisté zajímavé tvrzení o celé množině  dat. 


Tvrzení pravdivé o celých datech nazýváme v této souvislosti //verifikovaným teoretickým tvrzením//. Tvrzení 
o napozorovaných datech nazýváme //observačním tvrzením//. Důležité je, že mezi teoretickými 
a observačními tvrzeními obvykle platí vztah 1:1. Tento vztah je zprostředkován statistickými testy hypotéz. 
{{ ::teoreticke_observacni_1_1.png?600 |}}


Chceme-li tedy znát všechna zajímavá verifikovaná teoretická tvrzení, 
stačí nalézt všechna vhodná observační tvrzení pravdivá v daných datech. 
Úkolem GUHA procedury je poskytnout všechna vhodná pravdivá tvrzení o observačních datech: 
 {{ ::smysl_guha_procedury.png?600 |}}

GUHA procedura pracuje podle následujícího schematu. 
 {{ ::schema_guha_procedury.png |}}

Na vstupu GUHA procedury jsou jednak analyzovaná data a jednak několik parametrů zadávajících 
rozsáhlou množinu relevantních observačních tvrzení. GUHA procedura generuje všechna relevantní 
observační tvrzení a verifikuje je v daných datech. Na výstupu  jsou všechna prostá tvrzení. 
Relevantní tvrzení je prosté, je-li pravdivé v daných datech a zároveň neplyne zjevným způsobem z jiného, 
 kratšího  a ve výstupu již uvedeného tvrzení.