Úvod
Důležité pojmy
Vztahy, s nimiž procedury pracují
GUHA procedury
GUHA procedury - společné prvky
Observační kalkuly - relevantní výsledky
Důležité tématické okruhy
Úvod
Důležité pojmy
Vztahy, s nimiž procedury pracují
GUHA procedury
GUHA procedury - společné prvky
Observační kalkuly - relevantní výsledky
Důležité tématické okruhy
Cílem akčních pravidel je navrhovat akce, které mohou být zajímavé z pohledu majitele dat. Východiskem je fakt, že z analyzovaných dat lze zjistit jaké jsou důsledky změny hodnot některých atributů. Dále uvedený příklad vychází z toho, že v datech Hotel jsou k dispozici údaje o hostech - cizincích a o tom, jak hodnotili personál hotelu, viz následující obrázek.
Vidíme mimo jiné, že jsou k dispozici údaje pro 208 cizinců, kteří hodnotili personál čtyřmi hvězdičkami a údaje pro 190 cizinců, kteří hodnotili personál pěti hvězdičkami. Má tedy smysl se ptát, jak se na základě dostupných dat změní hodnoty ostatních atributů. Následující příklad ukazuje, že tato změna hodnocení personálu výrazně ovlivní celkové hodnocení pobytu. Tento fakt je vyjádřen akčním pravidlem.
Do definice akčního pravidla tedy potřebujeme zahrnout změnu hodnot atributu. K tomu slouží pojem změna boolovského atributu. Ta je potom využita při definici akčního pravidla. Dále postupujeme obvyklým způsobem, tedy definujeme akční pravidlo, Ac4ft-tabulku, Ac4ft-kvantifikátor a nakonec definujeme, kdy je akční pravidlo pravdivé v matici dat. Jsou k dispozici i podmíněná akční pravidla.
Příkladem akčního pravidla je výraz
HCizinec(ano) ∧ DPersonal[* * * *→* * * * *] ⇒0.15,31;1.0,177 DHodnoceni(spokojen),
kterému odpovídá následující obrázek vytvořený z výstupu procedury Ac4ft-Miner.
Platí:
Pro práci s akčními pravidly potřebujeme definovat změnu booleovského atributu a také počáteční a koncový stav změny booleovského atributu. Vycházíme z pojmu změna koeficientu. Potřebné definice jsou uvedeny dále.
Změna koeficientu
Změna booleovského atributu
Počáteční stav změny booleovského atributu
Finální stav změny booleovského atributu
Akčním pravidlem rozumíme výraz φ ∧ Φ ≈ ψ ∧ Ψ kde
Ke každému akčnímu pravidlu φ ∧ Φ ≈ ψ ∧ Ψ je definován počáteční stav Init(φ ∧ Φ ≈ ψ ∧ Ψ) a koncový stav Fin(φ ∧ Φ ≈ ψ ∧ Ψ). Platí
Pro akční pravidlo HCizinec(ano) ∧ DPersonal[* * * *→* * * * *] ⇒0.15,31;1.0,177 DHodnoceni(spokojen) uvedené v příkladu platí:
Ac4ft-tabulkou Ac4ft(φ ∧ Φ ≈ ψ ∧ Ψ, M) pro akční pravidlo φ ∧ Φ ≈ ψ ∧ Ψ a matici dat M se rozumí dvojice
‹TInit, TFin› 4ft-tabulek
TInit = 4ft(φInit,ψInit,M) = ‹aI,bI,cI,dI› a
TFin = 4ft(φFin,ψFin,M) = ‹aF,bF,cF,dF›, viz též následující obrázek.
Symbol „≈“ v akčním pravidle φ ∧ Φ ≈ ψ ∧ Ψ se nazývá Ac4ft-kvantifikátor. Definuje podmínku týkající se čtveřic celých nezáporných čísel TInit = 4ft(φInit,ψInit,M) = ‹aI,bI,cI,dI› a TFin = 4ft(φFin,ψFin,M) = ‹aF,bF,cF,dF›.
Podobně jako pro 4ft-kvantifikátor, chápeme Ac4ft-kvantifikátor ≈ jako {0,1}-hodnotovou funkci ≈( TInit, TFin) týkající se čtveřic celých nezáporných čísel TInit, TFin. Platí
Ac4ft-kvantifikátory implementované v GUHA proceduře Ac4ft-Miner jsou popsány zde.
Pravdivost akčního pravidla φ ∧ Φ ≈ ψ ∧ Ψ v matici dat M je definována pomocí Ac4ft-tabulky
Ac4ft(φ ∧ Φ ≈ ψ ∧ Ψ, M) = ‹TInit, TFin› takto:
Podmíněné akční pravidlo je výraz φ ∧ Φ ≈ ψ ∧ Ψ /χ. Jedná se o akční pravidlo φ ∧ Φ ≈ ψ ∧ Ψ vyhodnocované na podmatici dat definované booleovským atributem χ. Platí tedy, že podmíněné akční pravidlo
φ ∧ Φ ≈ ψ ∧ Ψ /χ je pravdivé v matici dat M pokud je akční pravidlo φ ∧ Φ ≈ ψ ∧ Ψ pravdivé v matici dat M/χ.
To platí, pokud ≈(TInit, TFin) = 1 kde TInit = 4ft(φInit,ψInit,M/χ) a TFin = 4ft(φFin,ψFin,M/χ).